Samota tichá a pokorná
hladí přeněžně
po všech strastiplných dnech.
Samota tichá a pokorná
brzy zas budou žně
léto za létem kam ten spěch?

V dlaních prázdno mám
srdce si zasteskne
pokaždé o tón smutněji.
V dlaních prázdno mám
slza se zaleskne
zdá se mi častěji.

Už zítra ti neřeknu
co dnes bych ráda
-Vše mé je tvoje,ber bezprodlení!
Už zítra ti neřeknu.
Pochybnost se vkrádá.
Dnes pozdě je a zítra už nic není.